|
|
Reflexe parnasistních rysů na stránkách Sládkova Lumíru
Pešková, Magdalena ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Práce je výzkumná a je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a poukazuje na to, jak české literatuře projevil francouzský směr parnasismus, zejména u autorů ruchovsko lumírovské generace. Nejprve je zde představen pojem parnasismus jako směr a poté české literatuře. Zde je vyloženo, jak se česká literatura k parnasismu stavěla a kdo jím byl ovlivněn. Další částí je parnasismus z pohledu Františka Xavera Šaldy, který zpětně kritizoval kapitole teoretické části je sledován pojem parnasismus v dějinách české literatury a slovníkových příručkách, tedy tomuto pojmu stavěli jednotliví literární historikové. Druhá část je praktická a zabývá se analýzou literárních kritik z časopisu Lumír na vybraná díla spisovatelů především lumírovské generace. Nejprve je představen a odůvodněn výběr časopisu Lumír pro analýzu kritik, poté následuje vymezení rysů (markerů) parnasismu, a nakonec základní bibliografie recenzentů u vybraných kritik z časopisu. Jako poslední je psána samotná analýza kritik na díla parnasistních autorů. V označ tomto bodě je dokázán vliv parnasismu na české spisovatele, a to především na spisovatele lumírovské generace. KLÍČOVÁ SLOVA český parnasismus, francouzský parnasismus, časopis Lumír, kritiky, literární
|
|
|
Hanuš Jelínek Mezi kulturou a politikou (1914 - 1944)
Sováková, Veronika ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce pojednává o životě a činnosti Hanuše Jelínka (1878-1944), jedné z předních postav česko-francouzských vztahů první poloviny 20. století. Pomocí studia archivních materiálů, tisku a literatury si klade za cíl objasnit jeho působení zejména v období První republiky, které v dosavadní literatuře není příliš reflektováno. Důvodem toho je skutečnost, že základní zdroj k poznání osobnosti Hanuše Jelínka - jeho paměti s názvem Zahučaly lesy, končí rokem 1919. Práce je rozdělena do tří větších částí. V té první je shrnuto Jelínkovo mládí, formování jeho osobnosti a politických názorů, a v neposlední řadě zrod jeho frankofilství. Ve druhé a stěžejní části práce je kladena pozornost na jeho snahu etablovat se v rodících se československých diplomatických službách. Rozebráno je zde Jelínkovo jedenáctileté angažmá na ministerstvu zahraničních věcí, stejně jako další aktivity, vyplývající z jeho působení v tomto rezortu. Poslední část se zabývá Jelínkovou činností na poli kulturním. Zde se práce omezuje jen na obecnější shrnutí, důležité pro pochopení Jelínkova osobního života, a neklade si ambice jeho rozsáhlou literární činnost hodnotit. Akcentováno je však jeho působení v časopise Lumír, který se Jelínek po celé meziválečné období snaží udržet při životě. Podrobněji je také...
|
host ::
RSS.